Na dnešní den byla hlášena změna počasí. Od rána se měla obloha zatahovat a přecházet do dešťů. Zejména nebylo doporučováno vydávat se na vrcholy místních hor, kde měly být deště intenzivní, na rozdíl od nižších poloh. Nechtělo se nám jen tak proflákat den, a tak jsem vymyslela super akci – oběhneme celé jezero Rotoiti. V deštíku se pěkně dýchá a že u běhu trochu zmokneme?! Míra mojí myšlenku podržel. Snídaně, zakoupení dalšího dne v námi okupovaném super kempu na Kerr Bay, naplnění kejmlbegu vodou a nějakou tou sladkou vzpruhou, a vybíháme. Trasu jsme odhadovali na nějakých 20-25 km. Jezero, upravené cestičky, buky. Tato idyla však netrvala dlouho. Eroze je velký problém celé této oblasti, a tak jsme zanedlouho přebíhali sutiny či přeskakovali vodou vymleté kořeny stromů. V jedné sutině jsme dokonce ztratili značení a na chvíli jsme se ocitli v kufru. Asi po hodince a půl jsme doběhli k Lakehead Hut (specielní chata pro turisty, kde může přespat až 30 lidí – samoobslužný systém topení i vaření). Nakoukli jsme dovnitř, zapsali se do tamní knihy návštěv a pokračovali dál. Cestu si zkracujeme s vědomím, že budeme brodit. Po chvíli se před námi objevuje řeka Travers River, která nemá most. Už víme, proč se chatě u této řeky říká Coldwater Hut. Kotníky jsme solidně podchladili. Když jsme se z tepelného šoku vzpamatovali, všimli jsme si, že hned za řekou zmizelo turistické značení. Chvíli jsme nedočkavě obcházeli vymleté suťové koryto řeky, ale pak jsme se vydali za Mírovým nosem. To se ukázalo jako správná volba a za pár okamžiků jsme běželi dál po turistické cestičce právě ke zmiňované Coldwater Hut (turistická chata pro přespání 6-ti osob, opět samoobslužný systém). Probíháme před chatou, tak čtyřicetiletý turista nám z chajdy s úsměvem mává. Máváme i my jemu a pokračujeme klusem dál. Nahoru, dolu, nahoru, dolu, přeskočit přes kořeny stromů, přeběhnout vymletý kamenný potůček, nahoru, dolů… a tak pořád dokola. Po pravém boku stále nekončící jezero. Dvě hodiny běhu, dvě a půl hodiny.. náš cíl je ale stále daleko. Čas od času doplňujeme energii a odlehčujeme kejmlbegu. Potkáváme odbočku na vodopády Whisky Falls, které si nemůžeme nechat ujít – co kdyby tam opravdu tekla Whisky?! Netekla, ale pohled na třicetimetrový vodopád stál za to. Klušeme dál, až téměř na konec Lakeside Tracku – přes tři hodiny běhu. Před odbočkou na Mt. Robert Road přecházíme do chůze, ze které už nebylo návratu. Na prašné silnici nás – dvou pajdajících trosek – všímá hned první auto jedoucí dolů k jezeru. Samo nám nabízí svezení, čemuž nedokážeme odolat. Čtyři kilometry jízdy nám dodaly elánu, dokonce jsme se nechali kilometr před kempem vysadit a na místo jsme dorazili po svých, a to cca 4 hodiny po opuštění stanu. Těsně před kempem u nás zastavuje v protisměru jedoucí auto a stahuje okénko. Řidič na nás cosi volá. Chvíli mu nerozumíme, on pochopí a zpomalí svoji angličtinu. Byl to turista z Coldwater Hut, který nás poznal. Žasl, že už jsme v kempu, a vysekával nám poklonu. Nejsme si jistí, ale asi mluvil něco o tom, že jsme šílení.
Na závěr citace z místního průvodce o cestě okolo jezera Rotoiti - v překladu: „Protože je to dlouhá túra k ujití za jeden den, můžete si vybrat zkrácení trasy na polovinu využitím vodního taxi k Lakehead Hut nebo ke Coldwater Hut a jít odtud pěšky do Kerr Bay. Jednodenní cesta okolo jezera se odhaduje na 7 až 10 hodin.“ Naštěstí jsme tato fakta zjistili až po našem návratu do kempu J Odpoledne se vydáváme do města za internetem – jak jsme zjistili v infocentru, není tu (pouze pro ubytované v místním Backpackers). Zbytek dne trávíme relaxací, teprve odpoledne začíná pršet.
Na závěr citace z místního průvodce o cestě okolo jezera Rotoiti - v překladu: „Protože je to dlouhá túra k ujití za jeden den, můžete si vybrat zkrácení trasy na polovinu využitím vodního taxi k Lakehead Hut nebo ke Coldwater Hut a jít odtud pěšky do Kerr Bay. Jednodenní cesta okolo jezera se odhaduje na 7 až 10 hodin.“ Naštěstí jsme tato fakta zjistili až po našem návratu do kempu J Odpoledne se vydáváme do města za internetem – jak jsme zjistili v infocentru, není tu (pouze pro ubytované v místním Backpackers). Zbytek dne trávíme relaxací, teprve odpoledne začíná pršet.
Žádné komentáře:
Okomentovat