Ráno stále prší. První dojmy z noci prožité v autì jsou pozitivní, záda ani tak nebolí, jak jsme èekali. Pøíští noc ale chceme stan. Vyrážíme do Kaikoury – centra pozorování velryb èi plavání s delfíny. Mìsteèko je témìø zcela závislé na turistech, všude na nás dýchá komerce. Pùvodnì jsme chtìli vidìt velryby, ale poèasí není ideální. Od rána ještì nevyjela na oceán ani jedna loï s turistama. Komerce nás zaèíná dusit, nechce se nám tu èekat na lepší poèásko. A tak to v Kaikouøe balíme a prcháme z deštivé a vìtrnné oblasti na sever. Míøíme podél pobøeží Pacifiku pøes Blenheim a Havelock na sever jižního ostrova, do Kenepuru a Queen Charlotte Sound, kde nám místní fjordy poskytují skvìlá útoèištì. Nejde o vyhlášená rekreaèní centra, jsou tu pouze malé kempíky pro pár stanù, všude buše s palmami a na kamínkatých plážích klidné Tasmánské moøe. Mraky se okolo nás honí i zde, ale pøece jenom jsou to jen malé pøeháòky oproti slejváku v Kaikouøe. V kempu spíme úplnì sami, i když nìjaká ta spoleènost se pøece jenom našla. Obèas nás chodí navštìvovat hladové kachny, divocí zajíci, ptáci s chocholkami èi dvì urostlé lamy.
Žádné komentáře:
Okomentovat